Samotářské včely: nenápadní, ale nepostradatelní opylovači
Včely samotářky jsou fascinující skupinou blanokřídlého hmyzu, která tvoří až 95 % všech druhů včel. Na území České republiky bylo zaznamenáno více než 600 druhů, přičemž druhová pestrost i počet jedinců stoupá směrem na jihovýchod – nejvíce jich nalezneme na jižní Moravě. Tyto včely jsou důležitými opylovači planých i hospodářských rostlin, přesto bývají ve stínu známější včely medonosné.
Kdo jsou včely samotářky?
Termín včela samotářská neoznačuje jeden konkrétní druh, ale životní styl. Na rozdíl od sociálních druhů (např. včela medonosná) nemají dělnice a netvoří rozsáhlá společenství. V populaci najdeme jen samce a samičky. Každá samotářská včela si sama buduje hnízdo, opatřuje potravu pro své potomstvo a stará se o rozmnožení.
Existují i mírné výjimky – některé druhy vykazují znaky primitivní eusociality, jiné se specializují jako hnízdní parazité, tzv. „kukaččí včely“.
Jak včela samotářská hnízdí?
Způsoby hnízdění jsou u této skupiny mimořádně rozmanité. Většina druhů hnízdí v zemi – často je odhalí charakteristické kopečky hlíny s centrálním otvorem. Jiné druhy využívají ztrouchnivělé dřevo, duté stonky, chodbičky ve zdech nebo sprašové svahy. Významná je i včela samotářská stavějící hnízda na zdech a skalách, například zednice (Osmia spp.).
Chov samotářských včel a metodika
Vzhledem k jejich ekologickému významu je stále oblíbenější chov samotářských včel. Není potřeba ochranné obleky, protože většina druhů je mírumilovná a neútočí. Metodika chovu samotářských včel spočívá v poskytnutí vhodného hnízdního prostoru a dostatku potravy.
Lze využít např. samotářské pro včely – hotely pro hmyz, rákosové trubičky nebo navrtané dřevěné špalíky. Důležité je umístění na slunné místo chráněné před deštěm.
Jak podpořit samotářky?
1. Domov pro samotářské včely
K vytvoření domova stačí jednoduchý hmyzí hotel nebo přírodní materiály na zahradě – suché zídky, kůra, duté větve, písčité plochy. Existují i hotové sady typu hmyzí hotel pro samotářské včely. A máte dárek vhodný pro děti i dospělé.
2. Osivo pro samotářské včely
Pro zajištění potravy je vhodné vysazovat směsi kvetoucích rostlin, tzv. osivo pro samotářské včely. Volíme druhy kvetoucí od jara do podzimu, aby měly včely neustálý zdroj pylu a nektaru. Různobarevná letničková směs kvete od brzkého léta až do podzimu a květiny jsou vyhledávané včelami, motýly, včelami samotářkami a dalšími opylovači. Hmyzu tak pomáhají doplňovat pastvu, obzvláště pak v pozdním létě a začátkem podzimu, kdy bývá nedostatečná.
3. Samotářské včely aleje
Výsadba alejí složených z původních, kvetoucích druhů stromů (např. lípy, javory, třešně) má obrovský význam. Samotářské včely aleje využívají jako koridory a zároveň jako zdroj potravy.
Druhy včel samotářek v ČR
U nás běžně najdeme tyto čeledi a rody:
- Čalounicovití (Megachilidae) – čalounice, zednice, vlnařky
- Pískorypkovití (Andrenidae) – pískorypky, pískohrabky
- Ploskočelkovití (Halictidae) – ploskočelky, trnočelky
- Včelovití (Apidae) – samotářská černá včela drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
Zvláštní pozornost si zaslouží právě drvodělka – výrazně velká a tmavě zbarvená včela samotářská, která svým bzučením připomíná vrtulník. V křížovkách bývá často hledaný pojem samotářská černá včela.
Zajímavosti
- Včela samotářská v křížovce: často hledaný výraz, může se jednat např. o zednici, čalounici nebo drvodělku.
- Včela samotářská fotka: milovníci přírody a fotografové často sdílí úžasné makrofotografie, kde je vidět detailní stavba těla a chloupky na nohou.
- Samotářské včelaření: trend posledních let, který kombinuje ekologii, edukaci a relaxaci.
- Samotářský včelař: každý, kdo poskytne těmto včelám útočiště, se vlastně stává jejich chovatelem, i když nejde o tradiční včelaření.
Samotářské včelaření
Včelaření, které se zaměřuje na podporu a ochranu tzv. samotářských včel, tedy divoce žijících druhů včel, které nežijí ve společenstvích jako včela medonosná, ale každá samička si buduje vlastní hnízdo a pečuje o své potomky sama.
Typické rysy:
- Nejde o sběr medu.
- Cílem je ochrana opylovačů – především čalounic (Megachile), pískorybek (Andrena), včel rodu Osmia (např. zednice rohatá) apod.
- Často využívá hmyzí hotely, čmelíny, písečné banky nebo vrtané špalíky dřeva.
- Výhodné pro ekologické zahrady, sady a přírodní zahradničení.
- Může být spojeno i s pozorováním a vzděláváním, například s dětmi.
Samotářské včely – co potřebují?
- Bezpečný domov: v dutinách, půdě nebo hmyzích domech.
- Dostatek potravy: rozmanité druhy květin, keřů a stromů.
- Přirozené prostředí: bez pesticidů a s dostatkem přírodních materiálů.
Za jak dlouho se vylíhne včela samotářská?
Délka vývoje závisí na druhu – některé larvy se přemění v dospělce během několika týdnů a přezimují v kukle, jiné až následující jaro. Vývojové cykly jsou pestré a přizpůsobené prostředí.
Samotářské včely v ČR a ochrana
Samotářské včely v ČR čelí stejným hrozbám jako jiní opylovači – úbytek vhodných stanovišť, pesticidy a změna krajiny. Každý z nás však může přispět k jejich ochraně – byť jen tím, že necháme část zahrady „divokou“ nebo vytvoříme malý domov pro samotářské včely.
Závěrem
Včela samotářsky žijící může na první pohled působit nenápadně, ale svým významem daleko předčí očekávání. Ať už jste milovník přírody, samotářská včelař, pedagog nebo zahradník, můžete těmto cenným opylovačům pomoci. Samotářské včely druhy jsou bohaté a krásně rozmanité – objevme je společně.
