Mistrovské zkoušky – návrh zákona

Návrat k tradici a cesta k prestiži řemesel

Ještě za první republiky bylo běžné, že řemeslníci získávali mistrovské tituly, které jim zajišťovaly nejen prestiž, ale i důvěru zákazníků. Po nástupu komunistického režimu a zákazu soukromého podnikání však tato tradice zanikla. Řemeslné cechy již tři desetiletí usilují o její návrat a nyní se zdá, že se konečně dočkají – alespoň podle slov politiků. Otázkou však zůstává, kdy se tak skutečně stane a zda nezůstane jen u slibů.

Co přinese mistrovská zkouška?

Podle návrhu zákona o mistrovské kvalifikaci a zkoušce, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, by se mistrovské zkoušky měly týkat 48 profesí, mezi nimi i tradičních oborů, jako je sklářství.

„Zavedení mistrovské zkoušky povzbudí mladé lidi ke vstupu do technických oborů a zvýší prestiž řemesel jako celku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Návrh je však zatím pouze v připomínkovém řízení a není jisté, zda se jej podaří projednat včas před volbami. Pokud ne, může opět zapadnout do šuplíku na dlouhé roky.

Podle odborníků z řemeslných cechů a Hospodářské komory je však změna nezbytná. „V Česku jsou řemeslné obory často vnímány jako poslední volba pro studenty, kteří neuspěli jinde. Mistrovská zkouška by mohla tento stereotyp narušit a ukázat, že i bez akademického titulu lze dosáhnout vysokého uznání,“ říká výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavel Žatečka.

Kritický nedostatek řemeslníků

Zatímco o některé obory, jako jsou instalatérství, truhlářství nebo elektrikářství, zájem roste, v jiných je situace alarmující. Například na kamnáře se v loňském roce přihlásilo pouze čtrnáct žáků, na sklenáře čtyři a na kameníka či slévače pouzí dva.

Podle analýzy poradenské společnosti Boston Consulting Group bude v roce 2030 na českém trhu chybět až 53 000 kvalifikovaných pracovníků ve stavební výrobě, 33 000 malířů, 54 000 kuchařů a číšníků a téměř 20 000 techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech. Problémy s nedostatkem pracovníků se týkají i potravinářství a zemědělství.

„Přínos mistrovské zkoušky spočívá především ve zvýšení prestiže řemesel a jasném definování odbornosti. Titul mistra bude důkazem nejen vysoké řemeslné kvality, ale i schopnosti podnikat, vést tým a školit nové učně. Pomůže také zákazníkům při výběru odborníka a odliší zkušené profesionály od méně kvalifikovaných pracovníků,“ vysvětluje Žatečka.

Inspirace ze zahraničí

V sousedním Německu, Rakousku či Švýcarsku jsou mistrovské zkoušky zavedeny již dlouho. V některých zemích je dokonce titul mistra podmínkou pro založení živnosti. Zavedení podobného systému v Česku by mohlo pomoci zlepšit postavení našich řemeslníků i při práci v zahraničí.

Historie opakujících se pokusů

Cechy se snaží o obnovu mistrovských zkoušek již od 90. let. V roce 1993 vláda návrh schválila, ale k jeho realizaci nedošlo. Další pokus přišel v roce 2015, kdy návrh připravovalo ministerstvo školství. Ten však padl poté, co byl tehdejší ministr Marcel Chládek (ČSSD) odvolán. Ani další vlády se tomuto tématu příliš nevěnovaly.

Před čtyřmi lety mistrovskou zkoušku schválila vláda Andreje Babiše (ANO), ale Sněmovna už ji nestihla projednat. „Současný návrh je téměř totožný s tím, který jsme tehdy předložili. Nerozumím, proč musel tři a půl roku ležet v šuplíku, než si na něj vláda vzpomněla,“ říká první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Jak by měla vypadat mistrovská zkouška?

Podle návrhu bude zkouška složena ze tří částí:

1. Manažerská část – ověřuje orientaci v podnikání, personálním a finančním řízení.
2. Teoreticko-odborná část – prověřuje schopnost vykonávat a řídit práci v dané profesi.
3. Mistrovské dílo – praktická část, kde uchazeč vytvoří konkrétní zakázku.

Seznam mistrovských kvalifikací bude průběžně aktualizován. Náklady na složení zkoušky se odhadují na 30 000 Kč, přičemž část této sumy by mohla být pokryta reálnými zakázkami, které uchazeči v rámci zkoušky vytvoří.

Za organizaci mistrovských zkoušek mají podle návrhu zákona odpovídat Hospodářská a Agrární komora. Ty budou zároveň spravovat poplatky za zkoušky.

Kdy se řemeslníci dočkají?

Zda bude mistrovská zkouška skutečně zavedena, zatím zůstává nejisté. Pokud se současné vládě nepodaří návrh projednat včas, může se opět stát obětí politických změn. Přesto odborníci věří, že dříve nebo později se mistrovská zkouška stane realitou – a pomůže tak nejen řemeslníkům, ale i celé společnosti, která kvalitní řemesla zoufale potřebuje.