Dlouhozobka svízelová – mistr letecké akrobacie

Pokud jste si někdy v letních měsících povšimli neobvyklého tvorečka, který se bleskurychle pohybuje mezi květy a svým dlouhým sosákem nasává nektar jako kolibřík, možná jste se setkali s dlouhozobkou svízelovou (Macroglossum stellatarum). Tento fascinující motýl patří do čeledi lišajovitých a je mistrem mezi letci a opylovači

Český kolibřík – hmyzí opylovač

Dlouhozobka svízelová hraje klíčovou roli jako opylovač. Její schopnost přitahovat se k různým květinám s vysokým obsahem nektaru, jako jsou levandule, petúnie nebo floxy, ji činí cennou pro ekosystémy zahrad a přírody. Její unikátní vlastnosti a chování ji činí oblíbeným objektem pozorování pro přírodovědce i nadšence do hmyzu. Vzhledem k jejímu migračnímu chování a ekologickému významu je důležité chránit její přirozené prostředí a podporovat rozmanitost rostlin, které potřebuje pro své přežití.

Vzhled a charakteristika

Dlouhozobka svízelová je středně velký motýl s rozpětím křídel kolem 4 až 5 cm. Její přední křídla mají nenápadné hnědé zbarvení, zatímco zadní křídla jsou kontrastně oranžová. Tělo je zavalitější a hustě ochlupené, což ji dělá vizuálně podobnou kolibříkovi.

Létá jako kolibřík

Na rozdíl od většiny motýlů dlouhozobka svízelová při sání nektaru nepřistává na květu, ale setrvává ve vzduchu a rychlým třepotavým pohybem křídel se udržuje na místě jako český kolibřík. Dokáže se vznášet na jednom bodě, pohybovat se vpřed i vzad a díky svému bzučivému letu často vzbuzuje u pozorovatelů překvapení.

Motýlí či český kolibřík je přezdívka pro dlouhozobku svízelovou (Macroglossum stellatarum), motýla z čeledi lišajovitých (Sphingidae). Tento fascinující druh je známý svou schopností sát nektar za letu pomocí dlouhého sosáčku, což připomíná chování skutečných kolibříků, kteří však v České republice nežijí

Rozšíření a životní cyklus

Tento motýl se vyskytuje od Středomoří přes celou Evropu a Asii až po Japonsko. Je stěhovavý, což znamená, že na jaře migruje na sever a na podzim se vrací na jih. V teplejších oblastech může mít i několik generací ročně.

Housenky dlouhozobky e živí různými druhy svízele (Galium), podle nějž nesou svůj název. Mají zelenou barvu s bílými proužky a na konci těla malý rohovitý výrůstek. Vyvíjejí se během léta a zakuklují se na podzim. Tento cyklus vývoje je rychlý, což umožňuje dlouhozobkám rychle reagovat na změny v prostředí.

Jak ji poznat a kde ji hledat?

Dlouhozobka má zavalité, chlupaté tělo a dvě páry křídel. Přední křídla jsou šedohnědá s kresbou připomínající kůru stromu, zadní křídla jsou oranžová. Rozpětí křídel dosahuje 40–50 mm. Dlouhozobky jsou aktivní především během dne, což je mezi lišaje spíše výjimka. Nejčastěji je lze spatřit na zahradách, loukách a v parcích, kde se živí nektarem květů jako jsou levandule, zimolez či plaménky. Dospělí jedinci jsou aktivní zejména za slunečného počasí, ale mohou být spatřeni i za soumraku nebo během deště.

Zajímavosti

Dlouhozobka svízelová je ukázkou toho, jak úžasný a rozmanitý dokáže být hmyzí svět. Pokud ji příště zahlédnete, zastavte se a chvíli sledujte tento malý zázrak přírody v akci.

Dlouhozobka dokáže za den uletět desítky kilometrů.
Typické jsou trhavé pohyby a schopnost zastavit se ve vzduchu.
Její rychlost letu se pohybuje kolem 50 km/h.
Pamatování míst: dlouhozobky si zapamatují, kde najdou bohaté zdroje nektaru, a opakovaně se na stejná místa vracejí.

Migrace

Dlouhozobka svízelová je tažný druh, který do České republiky přilétá na začátku léta z jižní Evropy nebo severní Afriky. Na podzim migruje zpět do teplejších oblastí. Vyskytuje se hojně na zahradách, okrajích lesů, loukách i horách, kde vyhledává květy bohaté na nektar. Přitahují ji zejména červenofialové květy, které poskytují dostatek nektaru. Pro její pozorování je ideální vysadit tyto rostliny na zahradě nebo do okenních truhlíků.

Hadinec (Echium)

Mydlice (Saponaria)

Různé bodláky (Cirsium)

Hvozdníky (Dianthus)

Chrpovité květy (Centaurea)

Floxy (Phlox)

Plaménky (Clematis)

Levandule (Lavandula)

Petunie (Petunia)

Muškáty (Pelargonium)

Komule Davidova (tzv. motýlí keř, Buddleia davidii)

Které květy a rostliny má dlouhozobka v oblibě

Dlouhozobka svízelová vyhledává květy bohaté na nektar, přičemž její preference zahrnují širokou škálu rostlin. Mezi nejatraktivnější květy pro tento motýlí druh patří:

Motýlí kolibřík na zahradě – Štěstí v domě!

Podobnost dlouhozobky s kolibříkem je příkladem konvergentní evoluce – nezávislého vývoje podobných vlastností u nepříbuzných druhů. Její přítomnost v zahradách bývala dříve považována za znamení štěstí!