Když se řekne včela, většina lidí si představí medonosnou včelu, úl a ruch kolem královny. Jenže v přírodě žije nepoměrně více samotářských včel, které na rozdíl od svých slavnějších příbuzných nemají královnu, nevytvářejí kolonie a nevyrábějí med. Zato patří mezi nejdůležitější opylovače, a to i těch rostlin, kterých si medonosné včely často ani nevšimnou. Mnohé z těchto včel si navíc nestaví hnízda v dutinách, ale přímo pod zemí – zrovna jako tahle pískorybka popelavá (zdroj Wikipedia).
Samotářské včely hnízdící v zemi – jak jim pomoci
Až 70 % všech druhů samotářských včel hnízdí v půdě – zejména v suchých, prosluněných a řídce porostlých místech. Oblíbily si například písčité cestičky, okraje chodníků, místa mezi dlaždicemi nebo zahradní záhony s řídkým porostem. Někdy se dokonce objevují i na střechách zelených domů nebo ve štěrkových náspích.
Některé druhy žijí skutečně samotářsky – každá samička si vyhloubí vlastní chodbičku a hnízdní komůrky. Jiné druhy fungují komunálně – více samic využívá společný vstup do podzemního systému, ale každá si uvnitř buduje své vlastní komůrky. Tato strategie snižuje riziko predace a šetří čas i energii.
Jak vytvořit pískoviště pro včely samotářky?
Podpora těchto užitečných opylovačů může být až překvapivě jednoduchá. Na své zahradě jim můžete připravit malé pískoviště, které jim poslouží jako ideální hnízdní prostředí. Nejvhodnější je jemný, zhutněný písek o zrnitosti 0,063–0,25 mm, umístěný na slunném, chráněném místě orientovaném nejlépe na jihovýchod. Stačí plocha o rozměrech kolem jednoho metru čtverečního, ale i menší pískoviště v květináči nebo bedýnce může být užitečné. Postup tvorby pískoviště níže ve článku.
Přehled hlavních skupin samotářských včel hnízdících v zemi
Níže najdete přehled nejvýznamnějších skupin samotářských včel (a několika příbuzných hmyzích skupin), které preferují hnízdění pod zemí.
Pískorypky (Andrenidae)
Pískorypky jsou středně velké samotářské včely (8–17 mm), většinou černé, pokryté bílými až hnědými chloupky. Pyl nosí na ochlupených zadních nohách, některé druhy mají navíc tzv. košíčky na hrudi. Vytvářejí podzemní hnízda, často s několika komůrkami. Některé druhy hnízdí komunálně. V Česku patří mezi běžné druhy například pískorypka obecná (Andrena flavipes).
Pískohrabky (Andrenidae)
- Hnízdí v zemi podobně jako pískorypky, často v písčitých půdách
Ruděnky (Sphecodes)
Ruděnky jsou tzv. hnízdní parazité. Samičky ruděnek kladou vajíčka do hnízd jiných samotářských včel, často právě pískorypek. Nahrazují původní vajíčko a jejich larva využívá připravenou zásobu potravy. Ruděnky jsou snadno rozpoznatelné podle kovově lesklého, často červeného zadečku a černého hrudníku.
Chluponožky (Dasypoda)
Chluponožky patří k nejpozoruhodnějším samotářským včelám. Vyznačují se nápadnými, hustými chlupy na zadních nohách, které připomínají malé kartáčky. Ty jim slouží k nošení pylu. Stavějí hnízda v písčité půdě a preferují teplá, slunná místa. Jsou typické pro sušší biotopy.
Hedvábnicovití (Colletidae)
Do této skupiny patří hedvábnice (Colletes) a maskonosky (Hylaeus). Jsou to drobnější včely s krátkým, širokým jazykem. Zvláštností hedvábnic je, že své hnízdní komůrky potírají žlázovým sekretem, který vytváří voděodolný ochranný povlak – něco jako biologický igelit. Vyskytují se běžně i v našich zeměpisných šířkách.
Pískorybky
Tento název bývá často zaměňován s pískorypkami, ale v tomto kontextu označuje skupinu samotářek, které si v písčité půdě vytvářejí rozsáhlé podzemní sítě chodeb, často s několika komůrkami na konci. V těchto hnízdech často přezimují dospělci. U některých druhů dochází ke sdílení vchodu a částečně i chodeb.
Dravé kutilky (Sphecidae)
Ačkoliv nejsou včelami, dravé kutilky stojí za zmínku. Jde o samotářský blanokřídlý hmyz, který si také staví hnízda v zemi. Samičky loví hmyz (např. pavouky, housenky), paralyzují ho a ukládají jako potravu pro své larvy. Nejedná se o opylovače, ale z hlediska života v půdě sdílejí podobný životní styl.
Přehled v tabulce (Česká společnost entomologická)
| Skupina / Druh | Hnízdění | Charakteristika | Potrava / Chování |
|---|---|---|---|
| Samotářské včely | Většinou v zemi | Jednotlivé samice staví komůrky, někdy kolonie s jedním vchodem | Nektar a pyl |
| Pískorypky (Andrena) | Podzemní hnízda | Středně velké, pyl nosí na nohách a hrudi | Pyl a nektar |
| Ruděnky (Sphecodes) | Parazitují v hnízdech | Parazitické, nahrazují vajíčko hostitele | Parazitismus na jiných včelách |
| Chluponožky (Dasypoda) | V zemi | Výrazné chloupky na nohách pro nošení pylu | Pyl a nektar |
| Hedvábnicovití (Colletidae) | V zemi / dutiny | Voděodolný povlak komůrek, krátký jazyk | Pyl a nektar |
| Pískorybky | Podzemní sítě chodeb | Komůrky na konci chodeb, přezimují dospělci | Nektar a pyl |
| Dravé kutilky (Sphecidae) | V zemi / dutiny | Loví hmyz, paralyzují ho pro larvy | Dravé, ne včely |
Materiál a skladba substrátu
Pro samotářské včely hnízdící v zemi je klíčové zvolit vhodný typ substrátu. Nejlépe vyhovuje jemnozrnný, dobře zhutnitelný písek s velikostí částic 0,063–0,25 mm. Takový materiál je dostatečně stabilní a umožňuje včelám budovat chodby bez rizika sesuvu. Nevhodný je stavební písek nebo písek z dětských pískovišť – bývá příliš hrubý a jeho kulatá zrna neposkytují potřebnou soudržnost.
Doporučené složení substrátu:
- 50 % jemného písku (zrnitost 0,063–0,25 mm)
- 25 % hrubšího písku (např. stavebního – pro lepší strukturu)
- 25 % zahradní zeminy – bez plevelů a organických zbytků
Směs důkladně promíchejte a při plnění ukládejte po vrstvách zhruba po 15 cm, každou vrstvu pevně zhutněte. Na závěr povrch lehce postříkejte vodou a znovu utlačte, aby byla celá vrstva pevná a odolná proti rozpadání.
Postup výstavby pískoviště, kam hmyzí domek umístit
- Zvolte vhodnou formu: může jít o mělkou jámu v zemi, dřevěnou bedýnku nebo vyvýšený záhon s drenážním systémem (důležité je zabránit podmáčení substrátu).
- Umístění a orientace: ideální je slunné místo orientované na jihovýchod nebo jih, kde bude půda dobře vysychat a vyhřívat se.
- Předvrtání otvorů: pro rychlejší osídlení můžete vytvořit do povrchu otvor o průměru 5–8 mm (např. tužkou nebo klacíkem), hluboký alespoň 10 cm – ideálně 15 cm a více. Mezi jednotlivými otvory dodržujte rozestup minimálně 5 cm.
Doporučené rozměry pro včelky samotářky
- Minimální velikost: plocha alespoň 30 × 30 cm a hloubka 15 cm – vhodné např. pro menší druhy, lze použít i velký květináč nebo truhlík.
- Optimální pro kolonie: plocha 1–2 metry na šířku, hloubka 30–50 cm – některé druhy hnízdí i několik desítek centimetrů hluboko.
Údržba
Po osídlení samotářskými včelami pískoviště nijak nepřemisťujte ani nepřekopávejte – vývoj larev probíhá po celý rok. Důležité je také:
- chránit místo před zatopením deštěm (např. přístřeškem nebo drenáží),
- zabránit zarůstání vegetací, která by mohla znemožnit přístup včelám a narušit strukturu povrchu.
Fotografie zdroj Wikipedia, děkujeme
