K tomu, aby se mohl stát mistrem, musel tovaryš ukovat mistrovský kus – důkaz své šikovnosti. Tento výrobek se lišil podle zaměření kováře a regionu, ale typicky se jednalo o: Meč nebo dýku (v případě kovářů-zbrojířů). Komplikovanou závoru nebo zámek (u uměleckých kovářů). Precizně vyrobený nástroj nebo součást stroje (u technických kovářů). Tento výrobek byl posouzen cechem nebo mistry kováři. Po úspěšném vykování mistrovského kusu a složení zkoušek mohl být přijat do cechu jako mistr. To mu umožnilo otevřít vlastní dílnu a přijímat učně.